Správná metodika dezinfekce

Příprava stáje po vyskladnění zvířat spočívá ve vynesení drobné mobilní pracovní techniky, odstranění organického materiálu (trus, krmivo), odstranění prachu z vysoko položených míst, vypuštění podroštových prostor a namáčení.

Důvody mechanické očisty celé plochy:

Organické látky, zejména bílkoviny a tuky, poskytují mikroorganismům účinnou  ochranu, tzv. biofilm. Důležité je odstranění veškerého organického materiálu v kotcích, včetně zbytků krmiva z koryt. Jakákoliv nečistota ředí dezinfekční prostředky a tím zhoršuje jejich účinek.

– Vyjmutí mobilních zařízení ze stáje (ponořit do vody s detergentem a poté dezinfikovat).

– Mechanicky důkladně odklidit veškeré zbytky organického materiálu (krmivo, trus). Použít lopaty, škrabky, kartáče – dle použité technologie. Mechanickou očistu je nejlépe provést co nejdříve po vyskladnění zvířat – před zaschnutím organického materiálu. Krmná koryta po vyčištění naplnit vodou s detergentem.

– Odstranění prachu z vysoko položených míst pomocí vysavačů nebo oplachem.

– Vypuštění podroštových prostor. Pokud není možno vypustit úplně, měla by být dodržena minimální vzdálenost mezi hladinou kejdy a roštem 40 cm.

– Namáčení je krok, který umožní lepší a jednoduší odstranění zbytků organického materiálu po mechanické očistě. Provádí se buď ručně hadicí (nevhodné je stříkání ploch pomocí wap pod vysokým tlakem, kdy dochází k rozstřikování infektu po okolí) nebo lépe pomocí zahradních rozprašovačů napojených na spínací hodiny, které plochu kropí systematicky. Tento systém šetří pracovní čas zaměstnance, spotřebu vody a snižuje naplnění kejdových jímek (5 minut kropí, 15-20 minut nekropí). Spotřeba vody by měla být 1,5 l/m².

2. Čištění

Po odmáčení provedeme aplikaci detergentu. Detergenty obsahují surfaktanty, které napomáhají rychlému očištění a rozrušují biofilm mikroorganismů.

Výhodou je použití pěnovacích lancet, kdy detergent zůstává déle v kontaktu s mytými plochami a to i na svislých plochách. Další výhodou je dobrá viditelnost ošetřených a neošetřených ploch.

Prakticky se odhad koncentrace detergentu provádí nejčastěji podle hustoty pěny a udržení se na stěně (0,5-2 %). Délka působení detergentu 20 – 60 minut (ne déle, ne méně) a aplikace za nízkého tlaku.

Detergenty pro použití ve stájích mají většinou zásadité pH, proto po použití je nezbytné odstranit zbytky detergentu společně s organickým materiálem. Vypláchnout důkladně všechny použité nádoby tak, aby nedošlo k reakci s dalšími látkami, a tím ke snížení účinnosti následné dezinfekce.

Ochranný oděv:

• gumové rukavice
• brýle
• jednoduchá maska při práci s koncentrátem
• gumový oděv odolný proti vodě

Po aplikaci detergentu následuje mytí, kdy dojde k úplnému odstranění všech nečistot ze stáje. K mytí vždy používáme nezávadnou vodu. Optimální je průtok vody 20-40 l/min., čím vyšší tím lepší. Průtok je důležitější než tlak. Tlak vody přibližně 160 barů.

Dalším krokem je oplach vodou, kdy používáme vysoký průtok (20-40 l/min.) a nízký tlak vody < 80 barů. Používáme trysku s „placatým (vějířovitým) proudem“ a postupujeme od shora dolů a od konce stáje k východu.

3. Dezinfekce

Dezinfekci provádíme 1-5 hodin po oplachu. Stáj nesmí být ani příliš suchá ani příliš mokrá. Jen  takto dochází k největší redukci počtu mikroorganismů. Příliš suchá stáj – dochází k zaschnutí biofilmu, který chrání baktérie, viry a plísně. Obtížněji se narušuje a odstraňuje. U příliš mokré stáje dochází k ředění koncentrace použitého dezinfekčního přípravku.

Postup dezinfekce:

1. Dezinfekce postřikem 1-5 hodin po oplachu.

Nejdříve aplikace dezinfekčního přípravku na boční stěny, zábrany, dále strop – využití stékajícího prostředku na podlahu, nakonec postřik podlahy a tak zesílení účinnosti.
Tryska by měla vytvářet „placatý (vějířovitý) proud“, rychlost přizpůsobit podle povrchu – plast rychleji, porézní povrch pomaleji. Optimální průtok při dezinfekci by měl být 15 l/min a nízký tlak 20 barů.

2. Dezinfekce 24-48 hodin před naskladněním zvířat. Nejvhodnější a nejúčinnější je fogování. Tuto 2. dezinfekci provádíme až na konci 4. kroku, tj. po vysušení a odpočinku stáje.

Spotřeba pracovního roztoku v ml na 1m² podle materiálu ploch:

Plast a hladké materiály          200

Beton                                       300 (standardní)

Dřevo                                      400

Dřevotříska                             500

U dezinfekce je důležitá přesná koncentrace. Při nižší koncentraci dochází k nedostatečné dezinfekci a postupnému vzniku rezistence mikroorganismů, a tím ztráta účinnosti dezinfekční látky. Při vyšší koncentraci dezinfekce dochází k finančním ztrátám.

Způsob ředění:

Nejpřesnější příprava pracovního roztoku je použití velké nádoby (dle velikosti dezinfikované plochy) a rozpuštění dezinfekčního přípravku.

Pro přípravu 1% roztoku:

– nádoba 200 l – 2 kg (l) dezinfekčního přípravku

– nádoba 1000 l – 10 kg (l) dezinfekčního přípravku.

Použití wap s přisáváním dezinfekčního přípravku může být velmi nepřesné. Neúčinné při nízké spotřebě, velmi drahé při vysoké spotřebě.

Spotřeba:

Plocha místnosti (a x b) x koeficient 3 (započítány podlahy,  zábrany, ostatní technologie, strop, boční stěny) + rezerva cca 10%.

Např. stáj o stranách 30m x 15m, 30m x15m x 3 = 1350 m² +10 % = přibližně 1500 m² ploch k dezinfekci. Při spotřebě 300 ml na 1 m² potřebujeme 450 l pracovního roztoku. Pokud máme např. 150 l nádobu na přípravu pracovního roztoku, připravíme 3 x 150 l. 1% roztok připravíme rozpuštěním 1,5 kg v 150 l nádobě. Tím, že budeme 3x připravovat pracovní roztok, opticky si prostor určený k dezinfekci rozdělíme na 3 segmenty pro optimální dodržení spotřeby pracovního roztoku.

Doporučená ředění roztoků se provádí přidáním dezin­fekčního prostředku do vody, ne naopak!

Stanovení koncentrace dezinfekčního prostředku:

Viz výše a dále:

Uplatňuje se hlavně přítomnost organických látek, pH i fyzikální a chemický vliv prostředí.

Fyzikálním vlivem myslíme např. kvalitu materiálu a poréznost – která vede k pohlcování a k inaktivaci dezinfekčních prostředků nebo hydrofóbnost, která dezinfekční prostředky odpuzuje.

Významně může být snížena účinnost dezinfekce v období nízkých teplot (pod 15° C) při použití dezinfekčních přípravků na bázi glutaraldehydu a kvarterních amoniových solí. Přípravky jsou testovány při 20 °C a koncentraci 1 %. Pokud je vnější teplota nižší, je nutné dodržovat obecné doporučení DEFRA pro dosažení stejné účinnosti dezinfekce:

– při vnější teplotě pod 10° C – 2 % (zdvojnásobit základní 1% koncentraci)

– při vnější teplotě pod 5° C – 5 %.

Za nedostatečné teploty se mikrobi pouze přestávají množit a tato fáze bývá obvykle vratná.

Toto doporučení je obecné a týká se úplně všech přípravků od různých výrobců. Dezinfekční přípravky na bázi glutaraldehydu a kvarterních amoniových solí je možné používat pouze v teplých měsících roku nebo při vyšší koncentraci v závislosti na teplotě. Koncentrace nižší než 1% se u těchto přípravků může použít pouze v letních měsících.

Rezistence:

• střídání dezinfekčních prostředků s různými účinnými látkami vzhledem ke snadnějšímu vytváření odolnosti mikrobů při používání jedné účinné látky
• získaná rezistence především na pseudomonády a stafylokoky
• výjimkou je řada dezinfekcí Virkon, na něž nevzniká rezistence díky tří stupňovému oxidačnímu účinku působení.

Oplach po provedené dezinfekci uvedenými přípravky Virkon S, Virkon Advanced, Ambicide, Sanitas Forte Vet, HPPA, Virofog, Kilcox Extra a Paraform Prills není nutný.

Jakékoliv míchání detergentů mezi sebou nebo s dezin­fekčními přípravky je možné pouze se souhlasem výrobce. Mícháním může docházet ke změnám vlastností a účinnosti jednotli­vých přípravků.

Ochranný oděv:

• gumové rukavice
• brýle
• jednoduchá maska při práci s koncentrátem
• gumový oděv odolný proti vodě

Prevence salmonelózy:

Dezinfekce rukou jako eliminace potenciálního nebezpečí přenosu salmonel. Použití dezinfekčního přípravku před každým vstupem do stáje.

4. Sušení a odpočinek stáje

Odpočinek stáje běží jen u řádně umyté, vydezinfikované a suché stáje. Stáj je nutno hermeticky uzavřít a nevstupovat do ní. Ventilace musí být vypnuta. Odpočinek stáje by měl trvat minimálně 4 dny. Na konci tohoto  4. kroku, tj. 24-48 hodin před naskladněním zvířat, je provedena 2. dezinfekce fogováním.

Přílohy