Testování produkční užitkovosti prasat ve výkrmu u sedmi různých genetik

Výsledky IX. testování produkční užitkovosti prasat ve výkrmu v roce 2008, uveřejněné v týdeníku Land-wirtschaftliches Wochenblat Westfalen-Lipe a provedené v Landwirtschaftszentrum Haus Düsse (kontrolní zpráva)

Převážná většina severozápadních německých provozů chová prasata hybridních kombinací. Při výběru mezi různými produkty je jak u chovatelů selat, tak výrobců krmiv poukázáno na objektivně a neutrálně zjištěné rozdíly ve užitkovostech. Vedle parametrů užitkovosti výkrmu, hodnocení jatečních trupů a kvality masa má význam i úroveň plodnosti a konečně i nabídky servisu šlechtitelských organizací.

Zemědělská komora Severního Porýní-Vestfálska (NRW) provedla na zakázku týdeníku Landwirtschaftliches Wochenblatt Westfalen-Lippe zkoušku krmných směsí pro selata podle normy DIN 66052 a směrnice Ústředního svazu německého chovu prasat pro kontrolu hodnoty výkrmnosti. V předložené zkoušce byly zohledněny zkušenosti z osmi předchozích hodnocení. Aktuální devátá zkouška byla zahájena ustájením testovaných selat v dubnu 2007.

Jako podstatné inovace lze uvést stanovení odkapu masové šťávy jako důležité vlastnosti pro uplatnění na trhu a rovněž sledování parametrů užitkovosti prasnic.

Testováno sedm genetik

Výběr hybridů pro testování byl proveden podle zastoupení na trhu a s ohledem na předchozí testy (přehled 1). Test byl proveden u celkem sedmi plemenářských organizací:

Züchtungszentrale Deutsches Hybridschwein, Dahlenburg-Ellringen (BZHP)
Dansk Svineproduktion, Kopenhagen (DanZucht-DanAvl)
Hülsenberger Zuchtschweine, Pinneberg (Hülsenberger)
JSR Hybrid Produktion und Vertrieb Hirschmann, Gescher (JSR)
Landesverband Rheinischer Schweinezüchter, Meckenheim (LRS)
PIC Deutschland, Schleswig (PIC)
Topigs, Senden-Bösensell (TOPIGS)

Všechna testovaná selata měla jako otce kance Pietrain.

U každého hybridu bylo testováno 104 zvířat, vždy z poloviny prasničky a z poloviny kastráti. Všechna zvířata byla ustájena na roštové podlaze. Jedna polovina byla vždy trvale krmena libovolně z automatů resp. od 70 kg živé váhy v dávkách. Krmení v dávkách bylo prováděno jednorázovým předložením krmiva denně. Přitom byl brán ohled kromě hmotnosti i na pohlaví a chování při krmení. Ke krmení bylo používáno krmivo Standard-LPA ve formě pelet s 13,6 MJ ME a 11,3 g lyzinu na kg krmiva. Průměrná hmotnost při ustájení činila 23,2 kg. Trvání testu odpovídalo hmotnostnímu intervalu od 30,0 do 121,1 kg průměrné živé váhy. Veškeré parametry užitkovosti byly evidovány individuálně u každého zvířete. Naskladnění pro první test bylo provedeno v dubnu 2007, pro druhý v říjnu 2007.

Podrobnosti metodiky

K vyhodnocení dat užitkovosti byla použita metoda nejmenších čtverců (LSQ postup). Tento postup umožňuje vzít v úvahu nestejné obsazení (počet hodnocených zvířat) u různých testovaných skupin. Kromě toho je možno zohlednit i systematické ovlivňující činitele. U atributů vlastní užitkovosti, hodnoty jatečných trupů a kvality masa byly do modelu zahrnuty vlivy jednotlivých hybridních kombinací, běhu, skupiny krmení, pohlaví i předem odzkoušené interakce. Atributy kvality masa byly kromě toho korigovány na příslušný den porážky.

Model ke stanovení vlivu rozdílů u jednotlivých hybridních kombinací na jejich užitkovost zahrnoval vlastní vliv genotypu, počet vrhů, velikost provozu, vliv sezóny a některé předem ověřené interakce. Vliv „prasnice“ jako takové byl na základě opakované užitkovosti u jedné prasnice brán jako náhodný.

Celkem bylo k dispozici pro odběr namátkových vzorků 401 provozů odchovu selat. Pracovníci Zemědělské komory NRW z nich vybrali podle principu náhodnosti pro pořízení selat 162 provozů. Pro zkoušku byla vybrána selata z celkem 136 provozů ze severovýchodního Německa. Pro jeden vrh byli v provozu odchovu selat zvoleni buď dva kastráti nebo dvě prasničky a označeni elektronickým čipem. Výběr namátkových vzorků u obou běhů byl proveden navzájem nezávisle. Testovaná 104 selata v každé kombinaci pocházela nejméně z 62 různých matek resp. nejméně z 31 různých otců. Podle dokladů pocházelo v průměru 4,9 % zařazených selat (rozpětí 0 až 10,6%) z přirozené plemenitby a v průměru 95,1 % selat (89,4 až 100%) z umělé inseminace.

Vynikající užitkovost výkrmu

Průměrnými 887 g denního přírůstku překonala zvířata v aktuálním hodnocení výsledky předchozího testování z 2001/02 ještě o 23 g (přehled 2). Rozpětí mezi špičkovou hodnotou tohoto parametru u DanZucht (942 g) a nejhorším výsledkem činí cca. 90 g. I z hlediska jatečné výtěžnosti je DanZucht svým denním netto přírůstkem 695 g na špici. Statisticky na stejné úrovni je svými denními přírůstky 906 g resp. denními netto přírůstky 633 g plemeno Hülsenberger. Relativně blízko oběma těmto hybridům je průměrná hodnota u LRS, TOPIGS, PIC a BZHP. S nepatrným rozdílem se řadí na poslední místo JSR s denními netto přírůstky 604 g. Z přírůstků vyplývá rozdíl v době výkrmu mezi DanZucht a JSR v délce téměř devíti dnů.

Spotřeba krmiva na kg přírůstku kolísala při průměrné hodnotě 2,54 kg mezi 2,43 a 2,58 kg. U parametru netto spotřeby krmiva na kg přírůstku s průměrnými 3,6 kg je možno zaznamenat hodnotou přibližně 0,1 kg pokrok ve srovnání s testováním krmiva v roce 2002 (3,7 kg). Statisticky významný je rozdíl mezi nejlepším (DanZucht) a ostatními (BHZP, JSR, PIC, LSR, TOPIGS). Data užitkovosti u denního příjmu krmiva korespondují zejména u JSR s podprůměrnými výsledky u denních přírůstků.

Na základě zkušeností v zemědělském středisku Haus Düsse je nutno u interpretace jatečné výtěžnosti zohlednit to, že zvířata byla vážena po posledním krmení, to znamená bez strávení krmiva a následující den dopravena na porážku. Průměrná hodnota 77,8 % po vyjmutí vnitřností tak leží o asi 1,5 až 2% body pod hodnotami běžnými v praxi (přehled 2).

Hodnoty jatečných trupů

Hodnocení jatečných trupů bylo prováděno nejprve podle parametrů, které mohou být stanoveny na jatečných půlkách podle směrnice LPA: výška hřbetního tuku a bůčku, plocha kotlety a % tuku. Použití této léta nezměněné metody umožňuje srovnat a posoudit výsledky za delší časové období.

Zatímco u podkladu hřbetního tuku byly zjištěny u všech plemen identické hodnoty, byl u planimetricky stanovovaných ploch kotlet značný rozdíl 4,3 cm². Největší kotletu 57,8 cm² vykázala zvířata JSR, nejmenší 53,5 cm² zvířata TOPIGS.

U poměru maso : tuk je na špici JSR těsně sledováno hybridem DanZucht a dále ostatními Hülsenberger, BHZP, LSR a PIC. Skluz u zvířat TOPIGS vůči JSR zde činí 0,05. Podobný obraz poskytuje srovnání podílů svaloviny, stanovených metodikou Autofoam u poražených zvířat. Také zde se na špici nachází JSR, ze statistického hlediska však rovnocenně s DanZucht dále Hülsenberger, BHZP, LSR a PIC. Toto pořadí je dalekosáhle potvrzeno také při autofoamním posuzování parametrů kýty a kotlety. Hmotnosti kýty zvířat JSR (18,4 kg) překonaly o 0,7 kg hmotnost kýty kombince TOPIGS (17,7 kg).

V minulosti značně vzrostl význam hodnocení břišní části trupu. Při použití Gruberova empirického vzorce ze směrnice LPA ke stanovení podílu masa v bůčku (%) se na špici nachází JSR a Hülsenberger s 58,8 resp. 57,9 %. Na dolním konci stupnice se umístil TOPIGS s 56,3 %. Ostatní kombinace leží s hodnotami 57,4 resp. 57,5 % téměř na stejném místě.

Podobné výsledky byly stanoveny u podílu masa v bůčku podle metodiky Autofoam (%). I když nejsou hodnoty ve své absolutní výši vlivem metody srovnatelné s hodnotami získanými podle empirického vzorce LPA, nacházejí se kombinace na téměř identických úrovních.

Několik modelů metodiky Autofoam

Výpočetní modely použité různými jatkami při uplatnění na trhu podle metodiky Autofoam se liší jak faktory hodnocení pro části trupu kýta, kotleta a bůček, tak také dalšími omezeními systému (mezi jiným omezením jatečné hmotnosti, minimálními indexovými body v různých jatečných hmotnostních třídách a také horními hranicemi systému). Při hodnocení testovaných zvířat podle kriteria „jatečné trupy v rozsahu normy u různých kalkulačních modelů“ je nutno brát ohled na to, že zvířata byla uplatněna na trhu s cílem pokud možno stejné jatečné hmotnosti. Takzvané vlivy masky mají proto pouze podmíněnou výpovědní schopnost.

Průměrně 92 % jatečných trupů spadá u části kotlety podle výpočetního modelu Westfleisch do standardního rozsahu (6,2 až 7,8 kg). Rozpětí sahá od 87 % u TOPIGS po 94 % u Hülsenberger (přehled 2). Nápadných je 12 % jatečných trupů u TOPIGS, jejichž kotleta vážila méně než 6,2 kg. Části trupu jsou pak hodnoceny místo faktoru 3,5 pouze faktorem 2,8. Pro část trupu kotleta jsou alternativní modely Tönnies a Vion identické. „Potrestání“ hmotnosti kotlety menší než 6,2 kg je snížení faktoru na 2,8. Toto je přitom identické s variantou Westfleisch.

U masa z kýty existují nepatrné rozdíly ve standardním rozsahu s nejvyšším faktorem hodnocení mezi výpočetními modely Westfleisch, Tönnies a Vion. Také maximální faktory se liší. 89 % všech jatečných trupů spadá u varianty Westfleisch do standardního rozsahu (16 kg až 20 kg; faktor 2,3). Rozpětí sahá od 87 do 93 %. U Tönnies je počet zásahů v důsledku poněkud nižší hladiny standardního rozsahu (15 kg až 19 kg; faktor 2,4) s průměrnými 74 % zřetelně nižší (rozpětí 67 až 85 %). U modelu Vion leží hodnoty někde mezi nimi (standardní rozsah 15 kg až 19,5 kg; faktor 2,3).

Aby nebyl na tyto efekty při zařazování jatečných trupů brán zřetel,byly pro srovnání hybridů vždy bez ohledu na meze systému konfrontovány indexové body Autofoamuna kg jatečné hmotnosti (IXP/kg SG)podle výpočetního modelu Westfleisch (přehled 2).

Hodnotou 1,048 IXP/kg přitom leží JSR o 0,026 bodu nad výsledkem u TOPIGS. Při předpokládané jatečné hmotnosti 94 kg a cenovém faktoru 1,36 EUR/indexový bod, platném v době porážky, z toho vyplývá kalkulační rozdíl ve výnosu ve výši přibližně 3,30 EUR na jateční trup.

Stejná kalkulace podle výpočetního modelu Westfleisch, ovšem s ohledem na meze systému, dává dokonce rozdíl ve výnosu okolo 4,50 EUR na jatečný trup.

Na umístění kombinací na špici a na konci pořadí nemají systémové meze žádný vliv. Pouze uprostřed pořadí (Hülsenberger, BHZP) existuje záměna místa. Srovnání kombinací za použití různých výpočetních modelů vždy s ohledem na meze systému neukazuje žádné pozoruhodné posuny v pořadí.

Kvalita masa

Ve srovnání s minulými testacemi byly mezní hodnoty, při jejichž dosažení bylo nutno atestovat maso jako maso velmi dobrého až dobrého charakteru, v aktuálním běhu poněkud zpřísněny. Zatímco dosud vedly hodnoty pH₁ 6,0 k tomuto dobrému zařazení, leží nyní práh u >= 6,2. U pH₂₄klesne dosavadní mezní hodnota < 6 na < 5. Z tohoto důvodu nejsou podíly jatečních trupů s velmi dobrou až dobrou kvalitou masa již srovnatelné s dřívějšími měřeními.

Srovnání absolutních hodnot pH₁ a také hodnot pH₂₄potvrzuje zlepšení charakteru masa u všech sledovaných kombinací. Průměrné pH₁ leželo hodnotou 6,59 o 0,39 jednotky nad hodnotou posledního měření. U hodnoty pH₂₄došlo ke zlepšení o 0,6.

Přes určité zpřísnění podmínek zařazení mohlo být u všech plemen zařazeno 92 % zvířat z hlediska hodnoty pH₁ a 93 % z hlediska hodnoty pH₂₄do skupiny s velmi dobrou až dobrou kvalitou masa. 89 % splňovalo současně obě podmínky (přehled 3).

Jako parametr senzoriky byl u všech zvířat měřen obsah intramuskulárního tuku ve kotletě (IMF) metodou transmise (NIT) v infračervené oblasti. U tohoto parametru znamená hodnota 1,02 % malé zhoršení. Rozpětí mezi hybridy, které je měřeno na základě orientační hodnoty (2 %), od níž výše je nutno očekávat zlepšení senzorických vlastností, je malé a sahá od 0,92 do 1,07 %. Podíly výsledků měření s více než 2 % IMF leží vesměs u 2 %, rozpětí činí 0,4 až 3,5 %. U této zkoušky byla poprvé stanovována ztráta masové šťávy odkapem. Tato hodnota byla zjištěna diferenčním vážením na dvou zkušebních vzorcích kotlety. Ztráty masové šťávy znamenají především ztráty hmotnosti a jsou proto důležitým kriteriem při uplatnění masa na trhu. Kromě toho poukazuje ztráta masové šťávy rovněž na senzorickou jakost (šťavnatost) masa.

Předběžně byly ztráty masové šťávy odkapem pod 2 % hodnoceny jako dobré a mezi 2 a 4 % jako ještě uspokojivé.

Při průměrné hodnotě ztráty masové šťávy 2,47 % se nachází sledovaná zvířata mírně nad orientační hodnotou, považovanou ještě za dobrou. Nejhorší hodnota 3,21 % byla zaznamenána u zvířat kombinace JSR. Prasata BHZP a TOPIGS se nacházela svou hodnotou 2 % na špici.

Jako metoda měření odolnosti stresu byl použit MHS-Gen test (syndrom maligní hypertermie). Na počátku zkušebního intervalu byl zvířatům odebrán vzorek tkáně z ucha. MHS test umožňuje ve srovnání s dřívějším halotanovým testem rozlišovat mezi homozygotně stresu odolnými a heterozygoty.

Až na tři zvířata plemena LRS byla všechna zvířata zařazena jako fenotypicky odolná stresu (přehled 3). Podíl heterozygotních zvířat (Nn) ležel s výjimkou LRS (37 zvířat) a TOPIGS (17 zvířat) na úrovni 21 až 25 zvířat.

Užitkovost matek sledovaných hybridů

Poprvé byla stanovena užitkovost hybridů také podle rozboru reprodukce sledovaných stád. V dřívějších testech byly ukazatelem pro srovnání hybridů počty selat, stanovené při inspekci na místě v porodních kotcích. Průběh zkoušky 2001/02 dokázal praktičnost této metody.

Pracovníci zemědělské komory zahrnuli do vyhodnocení údaje z 195 provozů z období od června 2006 do března 2008.

Kromě původu a velikosti chovů byly evidovány také reprodukční ukazatele společně s údaji o průběhu onemocnění, která mohla mít vliv na plodnost.

Podle původu se dostala do hodnocení data od prasnic z 24 až 30 provozů. Průměrná velikost stád činila 279 prasnic, rozpětí kolísalo od 230 do 364 kusů. Celkem evidováno 79.036 vrhů v intervalu od 6006 do 14927 vrhů bylo dle různých genetik.

Průměrná parita hodnocených prasnic byla u BHZP a DanZucht méně než tři vrhy, u TOPIGS 3,6. U ostatních kombinací 4,1 až 4,3 vrhu.

S průměrem 13,63 živě narozených selat se na špici nepopíratelně nacházel hybrid DanZucht (přehled 4). Na druhém místě ve statisticky významném odstupu (1,32 živě narozených selat) se nacházel TOPIGS s 12,31 selete. BZHP, Hülsenberger, JSR a PIC ležela ve středu pole. Na dolním konci stupnice zaujalo místo s 11,43 živě narozených selat plemeno LSR. Při interpretaci rovněž hodnocených ukazatelů, počet odstavených selat na vrh a počet ztrát selat na vrh, je nutno vzít ohled na vliv managementu jednotlivých provozů.

Spokojenost zákazníků

Již podruhé byla při testování produkční užitkovosti anketou zjišťována spokojenost chovatelů se servisem jednotlivých plemenářských organizací. Vedle genetické užitkovosti zvířat hrají stále důležitější roli při rozhodování o nákupu servisní služby.

Vedoucím 30-ti provozů byly v osobním interview kladeny otázky týkající se zejména: nákupu prasniček, jakosti dodaných prasniček, reklamační řízení a kvality ostatních služeb. Chovatelé mohli volit odpovědi z předloženého schématu.

Dílčí výsledky byly shrnuty do souhrnného výsledku a hodnoceny systémem školních známek. Známkami mírně lepšími než 2,0 se nacházely na špici LRS, Hülsenberger a TOPIGS, následované DanZucht, PIC a BHZP se známkami 2,12 až 2,14. Na dolním konci se nacházel JSR s 2,22 (přehled 5).

Ekonomické hodnocení

Z údajů o užitkovosti výkrmu, hodnot jatečných trupů, kvality masa a užitkovosti hybridů byly provedeny ekonomické výpočty.

Při kalkulaci jatečných trupů klasifikační technikou Autofoam byla použita sazba 1,36 EUR za indexový bod (netto). Tato hodnota odráží průměrný výnos z prodeje po dobu, po kterou byla zvířata druhého sledování prodávána. K snížení vlivů masky byl použit bez ohledu na meze systému kalkulační systém Westfleisch, stav k lednu 2008.

Jako cena krmiva byla použita průměrná cena během trvání druhého sledování výkrmu 28,74 EUR/100 kg (netto). Z tržeb při zpeněžení na jatkách musí být uhrazeny náklady na selata a také další kalkulační náklady na energie, práci, veterinární a jiné služby atd. Ztráty zvířat během testování nebyly reprezentativní a nebyly proto zahrnuty do ekonomického hodnocení.

Při nadprůměrné ceně jatečného trupu a vynikající konverzi krmiva na kg přírůstku se nachází DanZucht s 69,72 EUR na jatečný trup o asi 3,20 EUR nad průměrem a o 6,24 EUR nad výsledkem u zvířat TOPIGS, která leží u tohoto parametru na dolním konci stupnice (přehled 6). Statisticky na stejné úrovni jako DanZucht se umístily JSR, Hülsenberger a LRS.

Využití ustájovací kapacity je ekonomicky hodnoceno délkou výkrmu. Nadprůměrnými přírůstky a odpovídajícím menším počtem dnů výkrmu dosáhly DanZucht a Hülsenberger přirážky ve výši 1,20 resp. 0,40EUR/zvíře. Srážky u ostatních kombinací činily od 0,15 do 0,73 EUR/zvíře. Ekonomický význam užitkovosti hybridů představuje veličina zvýhodnění výrobních nákladů na sele do odstavu. Hodnota vyplývá z parametrů užitkovosti: živě narozená selata a ztráty do odstavu. Průměrné hodnoty u hybridů byly srovnávány s celkovým průměrem a rozdíly hodnoceny pomocí jednotlivých položek přímých a stálých nákladů.

Provozně-ekonomické hodnocení kvality masa bylo prováděno podle pH₁ a pH₂₄ na základě podílu jatečných trupů s velmi dobrou až dobrou kvalitou masa. Každé zvíře, které splnilo obě prahové hodnoty, obdrželo přirážku ve výši 5 EUR. Součet všech přirážek byl pak přesunut na všechna zvířata dané kombinace.

Podle provozní podmínek se mění výše přebytků u nákladů na krmivo zkrácením délky výkrmu, užitkovosti hybridů a/nebo kvality masa (přehled 7). Přirážky u zvířat DanZucht kolísají při zohlednění dalších veličin mezi 4,36 a 8,36 EUR/zvíře. Prasata Hülsenberger dosáhly přirážky ve výši 0,67 až 1,38 EUR. U jiných hybridů byl celkový přebytek na zvíře snížen proti průměru zohledněním délky výkrmu, užitkovosti hybrida a/nebo kvality masa v rozmezí od -0,41 do -3,25 EUR.

Celkové hodnocení

Podle principů testu výkrmu byly výsledky jednotlivých oblastí užitkovosti nejprve hodnoceny systémem školních známek. Odstupňování bylo provedeno co nejvíce podle zbytkové standardní odchylky, která byla použita též ke statistickému zhodnocení rozdílů u vybraných ukazatelů. Až na JSR byly uděleny známky „velmi dobře“ až „dobře“. JSR se poněkud vzdálilo známkou „uspokojivě+“ (přehled 8). U hodnocení parametru náklady na krmivo se hybridi navzájem poněkud přiblížili, v čele opět se zvířaty genetiky DanZucht se známkou „velmi dobře“.

Při hodnocení jatečného trupu byly souhrnně brány v úvahu jednotlivé parametry jako například hodnota podle Autofoam, poměr maso-tuk, plocha kotlety a výška špeku. Známkou „velmi dobře“ zde vyčnívala kombinace JSR, ovšem těsně sledována zvířaty DanZucht, Hülsenberger a LRS. BHZP a PIC tvořily střední pole, TOPIGS zaujímal se známkou „uspokojivě“ konec stupnice. Přes zpřísnění mezních hodnot a vlivy metodiky byl výsledek u kvality masa celkově hodnocen s výjimkou JSR známkami „velmi dobře“ až „dobře“.

Z hodnocení užitkovosti jednotlivých genetik vyšel jediný jednoznačný vítěz. Mezi špičkovou genetikou DanZucht (známka 1) a LRS (známka 3) je rozdíl 2,2 živě narozených selat na vrh. Na druhém místě TOPIGS (známka 2). BZHP, Hülsenberger, JSR a PIC zaujaly pozici ve středu pole s hodnocením „dobře mínus“. Ve srovnání s posledním sledováním je nutno u tohoto parametru zaznamenat celkový značný posun. V testu 2001/02 bylo při hodnocení prasnic dosaženo v průměru 10,81 živě narozených selat na vrh. Chovná a selekční opatření v oblasti plodnosti ji u všech plemen zřetelně posunula k vyšším hodnotám.

Spokojenost zákazníků nevykázala u celkového výsledku žádné větší změny, při hodnocení obdržela známky od „dobře mínus“ po „dobře plus“.

Přehled 9 ukazuje známky všech sedmi sledovaných genetik v jednotlivých parametrech. Pro rychlejší interpretaci – čím blíže ke středu leží body resp. linie, tím příznivější a lepší je hodnocení dané genetiky.

V posledním kroku pak byly shrnutyjednotlivé známky do jedné celkové známky. Významnost rozsahů sedmi parametrů byla přitom stanovována s a bez ohledu na užitkovost hybridů. Tím bylo přihlédnuto k předmětu zájmu specializovaných chovatelů, tj. chovů s prasnicemi a na straně druhé pouze výkrmců prasat.

Podle tohoto schématu hodnocení určilo deváté (IX.) testování parametrů užitkovosti prasat ve výkrmu nezávisle na tom, zda je zahrnuta užitkovost hybridů, resp. spokojenost zákazníků, jednoznačným vítězem genetiku DanZucht s celkovou známkou „velmi dobře-“ (1,3) (přehled 8). Ostatní genetiky jsou se známkou „dobře“ stejně vzdáleny. Při bližším pohledu však lze rozeznat značné rozdíly v jednotlivých parametrech hodnocení na úrovni přibližně poloviny známky.

Celkově pozitivní výsledek tohoto sledování potvrdil u všech sledovaných genetik dobrou chovatelskou úroveň. Výsledky těchto testů mohou donutit některé genetiky k tomu, abyvyvíjely další cílené úsilí ve šlechtitelské práci ke zlepšení své situace mezi konkurenty.

Z této zlepšené šlechtitelské práce budou nakonec profitovat chovatelé prasat jejich odběratelé a konzumenti.

Zde uvedené výsledky jsou shrnutím dat získaných při testování výkrmu selat. Podrobná zpráva se všemi jednotlivými výsledky testu existuje jako sešit 29 „Spisové řady testů zboží“ ve formě CD za 9,50 EUR včetně expedičních nákladů u Zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska, Nevinghof 40, 48147 Münster, tel. (02 51) 23 76-857, fax 23 79-869.